POHLED ROWAN

Mateo Castillo vstane z naší pohovky, jako by mu to tam patřilo.

Hladce a beze spěchu, ztělesněná tmavá elegance v obleku na míru v kontrastu se Sienniným šampaňským jasem, a jeho oči si najdou ty mé ještě dřív, než se vůbec narovná.

Přejedou mě s intenzitou, z níž mi naskočí husí kůže; sledují vyčerpání, které nedokážu tak docela skrýt, hojící se modřiny vykukující zpod límečku i tu