POHLED ROWAN

„Děkuju,“ řeknu a vezmu si kelímek. Teplo prosakuje do mých zmrzlých prstů a ukotvuje mě způsobem, který zoufale potřebuji.

Vance zkoumá mou tvář a ať už v ní vidí cokoli, svraští obočí.

„Vypadáš, jako bys vůbec nespala.“

„Spala jsem.“

„Pak to vypadá, že jsi spala mizerně. A že se mezitím stalo něco, co to ještě zhoršilo.“ Odloží svůj kelímek na nedaleký sloupek, natáhne se ke mně, za