POHLED ROWAN

Mateovi ztuhne čelist. V očích se mu něco pohne, podivná bolest, která mi nesprávným způsobem sevře hruď. Přesto ustoupí a zvedne obě ruce dlaněmi dopředu.

„Fajn.“ Hodí mi tu hnědou obálku k nohám. Na podlahu dopadne s těžkým žuchnutím. „Zpátky si ji neberu. Je tvoje. Tvoje pravda. Tvoje volba, co s ní uděláš.“

Přejde ke dveřím a na prahu se zarazí.

„Ale až ti dneska zlomí srdce – a o