POHLED VANCE

Čelisti stisknu tak křečovitě, až mi ve spánku lupne, a v očích mě pálí horko, které nemá kam uniknout, protože jsem neplakal od chvíle, kdy jsem byl chlapcem na této chodbě, a teď s tím začínat nehodlám.

NEHODLÁM, odmítám dát tomuto domu to zadostiučinění, aby—

Rozhodni se zůstat.

Nedokázala to. Napsala ta slova a nedokázala se jimi řídit.

Řekla mi, abych zůstal v celku, a místo toho