Richard viděl, že si Valeria dala všechno dohromady, ale jeho tvář zůstávala klidná, bez sebemenší stopy neklidu.

Jako by to celou dobu věděl. Jen přikývl a řekl: „Rozumím. Nejdřív se najezme. Pila jsi – řekni na recepci, ať ti pošlou ovesnou kaši.“

Valeria zaváhala, pak přikývla. „Dobře.“

Během jídla ani jeden z nich nepromluvil.

V duchu však Valeria Richardovu reakci neustále rozebírala.

Richard