Valeria jela domů taxíkem. Simon nikam neodešel. Zdálo se, že na ni schválně čeká.

Když spatřil, že má na sobě jiné šaty, ve tváři se mu na zlomek vteřiny zatmělo, ale vzápětí to zakryl.

Přešel k ní s ustaraným výrazem: „Miláčku, kdes byla celou noc? Nevzala sis telefon ani žádné peníze. Měl jsem o tebe hrozný strach.“

„U kamarádky,“ odpověděla Valeria lhostejně a sehnula se, aby se přezula.

‚Stra