Po večeři Valeria nešla za Hazel, aby jí dělala společnost, jak měla ve zvyku. Místo toho se vrátila do svého pokoje.

Simon zůstal u Hazel, dokud neusnula, a pak se vrátil do jejich ložnice.

„Miláčku, pořád se ještě zlobíš na naši dceru?“ zeptal se.

Valeria zavrtěla hlavou. „Samozřejmě že ne. Jen cítím hroznou vinu. Kdyby nebylo mě, nikdo by o ní nemluvil.“

Valeria věděla lépe než kdokoli jiný, ja