Pohled Nolana:

Mahagonové dveře mé kanceláře se rozlétly dokořán. Prudce narazily do zarážky ve zdi a jejich dunivá ozvěna prořízla tichý šum ředitelského patra. Než jsem stihl zvednout zrak, vpochodovala do místnosti babička. Vyzařovala z ní neústupnost, bradu měla hrdě vztyčenou a rázně zkracovala vzdálenost mezi dveřmi a mým stolem.

„V tu ránu toho nech.“

Bez váhání se natáhla přes celou šířku