Pohled Nory:

Dlouho jsem na Nolana zírala. Jeho šedozelené oči se vpíjely do mých, zoufalé a obnažené způsobem, ze kterého mě bolelo u srdce.

Chytila jsem se oběma rukama za vlasy a frustrovaně za ně zatáhla.

„Prostě jdi, Nolane.“ Hlas mi vyšel drsnější, než jsem zamýšlela. „Ať už je tohle cokoli – ať už si myslíš, že chceš cokoli –, nestane se to. Ne se mnou. Už nikdy.“

Protáhla jsem se kolem něj