Pohled Declana:

Pustil jsem Nořino zápěstí a otočil se čelem k otci. „Tati.“

Nora se vedle mě narovnala a uhladila si sako. „Pane Mercere.“

„Ke mně do kanceláře.“ Zaťal zuby. „Hned.“

Otočil se a odešel, aniž by čekal na odpověď.

Střelil jsem pohledem po Noře. Byla bledá jako stěna a rty měla sevřené do tenké linky.

„Nic se neděje,“ řekl jsem tiše. „Vrať se ke stolu.“

Přikývla, ale do očí se mi nep