Po obědě jsme se vrátili do podzemních garáží. Nolan obešel auto k mým dveřím a ruka mu už mířila ke klice.

Zůstala jsem sedět.

Otevřel dveře. „Noro…“

„Měl bys jít napřed,“ řekla jsem a snažila se o lehký, profesionální tón. „Já pojedu dalším výtahem.“

Ruka mu na rámu dveří ztuhla. „Proč?“

„Jen…“ Zápasila jsem s bezpečnostním pásem. „Nechci, aby si lidi dělali špatné představy. Však víš. Kdyby nás