Pohled Nolana:

Telefon na nočním stolku zavibroval. Zvedl jsem ho dřív, než zazvonil podruhé.

Střelil jsem pohledem na displej. Byl to Colin. Zkontroloval jsem čas. Deset hodin.

„Ano?“ přijal jsem hovor a ztišil hlas.

„Pane Prescotte,“ ozval se Colin věcně. „Omlouvám se. Čekají tu na vás naléhavé dokumenty k expanzi v Austinu, které potřebují váš podpis. A ještě připomínka: ve dvanáct máte s panem