Talia

Probouzím se v půl šesté ráno do oslepující agonie a s hustým, dusivým pachem jich tří, který nasycuje nehybný vzduch.

Každý sval v mém těle zuřivě protestuje. Mám pocit, jako by mi někdo vzal páteř perlíkem, roztříštil každý obratel a nechal je svévolně srůst špatným způsobem. Klouby mi planou krutou, neúprosnou bolestí. Kolena, lokty, zápěstí i ramena mi pulzují v rytmu splašeného tepu. Do