Talia

Pohybuje rty. Přes tu dálku bezhlesně, ale já se za ty roky, kdy jsem se snažila porozumět rozhovorům, které jsem neměla slyšet, naučila odezírat ze rtů.

*Talia.*

Mé jméno. Moje skutečné jméno.

Ne Šváb. Ne dlužnice. Ani žádná z těch krutých přezdívek.

Jen... Talia.

Podlamují se mi kolena.

Něčí ruce mě zachytí – Vincent, jeden z obsluhujících Gamů, mě s překvapivou něhou drží za loket.

„Hej,