Talia

„Dejte ty dárky do kumbálu,“ řeknu nakonec neosobním hlasem. „Potřebuju čas na rozmyšlenou.“

V jejich tvářích kmitne úleva – tlumená vědomím, že je to sotva odklad trestu.

„Samozřejmě.“ Maddox začne sbírat krabice. „Cokoli potřebuješ.“

Pracují mlčky a snášejí tu neslušnou hromadu luxusu dolů do mého stísněného pokoje. Jdu za nimi s odstupem a sleduji, jak všechno pečlivě rovnají na mou úzkou