**Talia**

Probouzím se do bledého ranního světla pronikajícího neznámými závěsy.

Žádný kumbál na košťata. Žádná stísněná podlaha, kde jsem strávila posledních deset let.

*Skutečná postel*. Měkké povlečení. Péřová přikrývka, která slabě voní levandulí a ještě něčím – *jimi*.

Ruka mi vyletí ke krku. Tři místa pulzují tupým žárem – citlivé, oteklé, viditelné připomínky včerejších dočasných značek. Pu