Talia

„Právě toho se bojím,“ zašeptám v odpověď.

Jeho ruka na mém pase se nepatrně sevře. „Já vím. Ale slibuju ti – nikdy tě nenechám spadnout.“

Mé tělo postupně měkne. Hlava mi klesne dopředu, až se čelem opřu o jeho klíční kost. Voní mátou, ozonem a něčím, co je čistě jen *Zane* – čistým, chladivým a bezpečným.

*Odkdy je ‚bezpečí‘ slovo, které si spojuji s nimi?*

„Víš, na co pořád myslím?“ zašep