Talia

Když se přiblížíme k mohutnému vánočnímu stromu, vzduch naplní vůně jehličí a skořice. Stříbrné větve se třpytí ledově modrými světýlky a křišťálovými ozdobami ve tvaru sněhových vloček – krásné a chladné, přesně jako všechno v tomto domě.

Až na to, že teď mě tři páry modrých očí sledují, jako bych byla jediným teplem v jejich zamrzlém světě.

„Talio?“ Zaneova ruka najde mou. „Jsi v pořádku?“