POHLED KIERY

Neúprosně jsem zírala do osvětleného zrcadla dámských toalet a svírala studené porcelánové okraje umyvadla, až mi zbělely klouby. Ostré zářivky nade mnou vrhaly na mou tvář nemilosrdné stíny – zvýrazňovaly hluboké tmavé kruhy pod očima i zaťaté, cukající svaly podél čelisti. Spalující ponížení z Ronanovy veřejné lekce tam venku v sále mi vřelo a kvasilo v žaludku. Svlékl mou hrdost do