POHLED SIENNY

Když jsem se na něj podívala, veškeré pobavení mi uvázlo v hrdle. V jeho tváři nebyla ani stopa po žertu, výraz měl naprosto vážný. „Aha,“ vydechla jsem chabě. „Tys nežertoval.“

Ronanův pohled se zabodával do mého. „O něčem tak vážném, jako jsi ty, nežertuju, Sienno.“

Panebože, on se zbláznil.

Neklidně jsem poposedla na lavičce v parku a náhle si uvědomila, jak blízko u sebe sedíme.