POHLED RONANA

Poposedl jsem na lavičce v parku a cítil, jak mi chlad kovu prosakuje džínami, zatímco jsem držel telefon u ucha. Jemné šelestění listí ve vánku ostře kontrastovalo se zmatkem v mé mysli.

„Znala jsi Vanceovy osobně?“ zeptal jsem se Matildy a v hlase se mi ozval náznak zoufalství. „Protože Sienna, kterou znám já, nemůže být čarodějka. O našich božstvech neví vůbec nic a magie z ní ani