POHLED RONANA

Trhnutím jsem se probudil s chutí mědi na jazyku a těžkým pachem popela ve vzduchu. Na jeden požehnaný okamžik byla má mysl prázdná – a pak do mě vzpomínky narazily jako střepy rozbitého skla.

Valerie.

Její tvář se mi v mysli proměnila: z přítelkyně, které jsem věřil, v nestvůru s tesáky potřísněnými krví, vrhající se k Sienninu hrdlu. Viděl jsem své ruce v pohybu, cítil nával síly,