POHLED SIENNY

Obrazovka telefonu zářila do tmy, jak jsem zírala na Gaelovy zprávy a srdce mi v hrudi předvádělo hotovou akrobacii. Tohle už nebylo jenom divné – z tohohle mi začínalo regulérně běhat mráz po zádech.

„Je to stoprocentně moje písmo, ale přísahám, že si nepamatuju, že bych to psal,“ stálo v Gaelově textu. „A věř mi, kdybych napsal něco o tobě, rozhodně bych si to pamatoval.“

Odfrkla j