POHLED KIERY

V tu chvíli jsem vychutnávala to ticho, tu zvláštní moc pramenící z toho, že jsem ji konečně viděla beze slov. Jenže jsem se pletla. Strašlivě jsem se pletla. Její výraz se okamžitě proměnil v cosi temného a povědomého, a přesto k nepoznání. Jako by na povrch vyplula léta pečlivě skrývané zášti, cosi syrového a nefiltrovaného, co v sobě dosud dusila.

„Co ty můžeš vědět o lásce?“ Její