POHLED SIENNY

Místnost byla chladná a nehybná, nad hlavou mi jen slabě bzučela zářivka. Zápěstí mi pulzovala bolestí tam, kde se provazy zařezávaly do kůže, ale nespouštěla jsem pohled z Kaelena a odmítala mu dát najevo, jak moc to bolí. Jeho stín se nade mnou natahoval; stál vzpřímeně a tyčil se se sebejistotou někoho, kdo si myslí, že už vyhrál.

„Musíš mě pustit,“ začala jsem a snažila se udržet