POHLED SIENNY

Svět se na okamžik rozmazal, a když se znovu ustálil, nestála jsem už uprostřed válečné zóny. Taneční sál, pach spáleného masa a krve i zamrzlý výbuch – všechno bylo pryč. Místo toho jsme stáli na střeše a kůži mi ovíval chladný noční vzduch. Město se rozprostíralo pod námi, vzdálené a tiché, jako by se vůbec nic nestalo.

Ani jsem si neuvědomila, že se třesu, dokud se mi nepodlomily