POHLED SIENNY

Běžela jsem.

Rychle.

Větve mě šlehaly do kůže a ledový vzduch mě pálil v krku, jak jsem nutila nohy k ještě rychlejšímu běhu. Ale to, co bylo za mnou, bylo rychlejší. Zkracovalo to vzdálenost, jeho přítomnost mi chladně a dusivě těžkla v zátylku.

Pak jsem o něco zakopla. O něco příliš pevného na to, aby to byl uvolněný kořen nebo kámen, a tvrdě jsem dopadla na zem. V obličeji mi vybu