Lars spatřil Nadine, schoulenou v koutě v tenké noční košilce, která byla promočená na kůži. Ruce i nohy měla poseté čerstvými, krvavými škrábanci.

Rychle zastavil vodu, popadl župan a přehodil ho přes Nadine, aby zahalil její prosvítající postavu.

„Jste v pořádku?“

Jeho hlas nebyl tichý, ale k Nadininu sluchu dolehl jen jako slabé zašeptání.

Chvíli trvalo, než se Nadine vzpamatovala. Vzhlédla k n