Jen pár kroků od pokoje se za ním znenadání natáhla černá, drsná ruka a popadla Gideona zezadu za krk!

„Konečně jsem tě našla.“

Gideonovi do ucha zavanul mohutný, odporně páchnoucí dech.

Hlas „Dámy“ byl chladný a prosycený hlubokou záští.

Gideon v jediném okamžiku zplaskl a zhroutil se jako propíchnutý balónek.

‚Je konec! Proč? To jsem pořád ještě moc pomalý?‘ Gideonovo vědomí se začalo zamlžovat