Duncan, když spatřil nezvratný výsledek, byl očividně bez sebe vzteky. Praštil pěstí do stěny chodby.

„Věděl jsem to! Je to ta proradná mrcha!“

Když Roxy slyšela jeho výlev, pohotově mu zkroutila ruku.

„Ztiš se! Přes tyhle zdi je slyšet každé slovo. Co když nás někdo zaslechne?“

Výmluvně na něj sykla.

Duncan si kajícně poklepal na ústa na znamení omluvy a pobídl Roxy, aby pokračovala.

„Dnes odpole