Když domluvil, vzduchem se rozlilo dlouhé ticho.

Roland tam stál a jeho trpělivost se drolila v cosi surového a nevzhledného. „Nedělejte, že mě neslyšíte. Před chvílí jsem vás tam nahoře viděl. Nechci žádnou almužnu. Můžu zaplatit. A přísahám, že až tohle všechno skončí, až se věci vrátí do normálu, náležitě se vám odvděčím. Pořádně. Jen o tom popřemýšlejte.“

Nahoře slova pronikla otevřeným oknem