Zip těkal očima sem a tam a odmítal se Harper podívat do tváře.

Harper povytáhla obočí a zeptala se: „Co je? Ještě jsi nepřišel na to, jak mě opít rohlíkem?“

Zip si přál, aby se mohl jako člověk podrbat na hlavě a nervózně přešlapovat.

Zatímco Harper mluvila, Zip šoupal nožkami a vypadal jako malé provinilé dítě.

Nakonec poraženě sklonil hlavu a neochotně zamumlal: „Harper, já udělal chybu.“

„A co