Valeriin pohled

Nikdy v životě jsem se necítila tak vyčerpaná—

Ležela jsem bezvládně na posteli a tupě zírala na bílý strop hotelového pokoje. Jediným zvukem v místnosti bylo tiché hučení klimatizace, ale pak jsem zaslechla jeho tiché kroky. Otočila jsem hlavu a spatřila ho – kolem boků měl jen ručník a po mokrém těle mu stékaly kapky vody.

„Ty ještě nejsi vzhůru?“ konstatoval zjevný fakt a v hlas