**Pohled Kaelena:**

Stálo mě to veškerou pevnou vůli, abych z té koupelny odešel. Chtěl jsem vlézt rovnou do té vany k ní a ojet ji tak tvrdě, až by porcelán praskal pod silou mých přírazů. Jsem Alfa. Sebeovládání je něco, co cvičíme po celý život. Obrovskou součástí našeho přísného výcviku je naučit se udržet kontrolu, pokud jde o naši předurčenou družku.

Obsidianův hlas se mi rozezněl v hlavě. „Viděl jsi, jak byla klidná, když jsme s ní byli v místnosti a ona byla nahá?“

Přecházel jsem po své ložnici a rukama si mnul obličej. „Ano, její vzrušení nás málem připravilo o rozum. Nemůžu spát s vědomím, že má družka je tak blízko, a přitom tak strašně mimo můj dosah.“

Obsidian konstatoval očividný fakt: „Potřebujeme uvolnění.“

Můj pták zůstával tvrdý jako kámen a bolestivě pulzoval proti těžké látce mých kalhot. Chytil jsem se okraje komody, abych uklidnil dech. „Ano, potřebujeme. Ale tohle uvolnění bychom měli čekat od ní.“

Obsidian zavrčel a zaryl drápy do vnitřku mé lebky. „A proč do prdele ne od ní hned?“

Odfrkl jsem si a zavrtěl hlavou nad jeho netrpělivostí. „Protože má něco proti měňavcům. A navíc je to člověk. Musíme být opatrní s jejím tělem.“

Doslova jsem cítil, jak nade mnou protočil panenky. „Takže se zase budeme muset uspokojit sami.“

Má vážně drzost chovat se tímto způsobem. Tohle je přesně ten samý vlk, který nesnášel, když jsem během uplynulých staletí spával s vlkodlačími samicemi. A teď chce znásilnit nic netušící lidskou ženu vteřinu poté, co jsme ji našli. Bude si prostě muset zvyknout, že tenhle prvotní pářicí pud uspokojíme mou rukou.

Svlékl jsem se a stál nahý uprostřed ložnice. Uchopil jsem svůj ztuhlý kokot a prsty pevně obemkl jeho tlustý obvod. Dráždil jsem svůj úd s trestající silou, zavřel oči a představoval si, jak její mokrá, těsná kunda přijímá každý můj centimetr. Pěst se mi neúprosně pohybovala. Vyhonil jsem si čtyřikrát za sebou a vystříkl tlusté provazce horkého semene přes své břicho a na podlahu. Dech se mi v hrudi trhal, ale těžká bolest ve varlatech odmítala ustoupit. Pořád nejsme uspokojeni. Obsidian je neklidný. Škrabe na okrajích mé mysli, zoufale touží dostat se ven a označkovat svou samici.

Vzal jsem ručník, setřel lepkavé semeno z kůže a natáhl si sportovní šortky, abych šel běhat. Potřeboval jsem spálit tuhle zběsilou energii dřív, než udělám nějakou hloupost. Vteřinu poté, co jsem vyšel z pokoje, jsem nasál vzduch. Mých zostřených smyslů se dotkla bohatá, sliny sbíhající vůně medu a manga. Tentokrát však v její vůni byl ostrý, pikantní nádech chilli papriček. Těžké aroma jejího vzrušení naplnilo celou chodbu a vzduch zhoustl.

Obsidian mi skákal v hlavě jako vlčice v říji. „Je to nadržená potvora. Proto ta přidaná vůně.“

Ztratili jsme veškerou pevnou vůli a vešli přímo do jejího pokoje pro hosty. K našemu překvapení byla postel prázdná. V hrudi mi vystřelila panika a stáhla mi žaludek do těsného uzlu. S narůstajícími obavami jsem sledoval její doznívající pach. Co když opustila dům smečky? Co když se ztratila, když se uprostřed noci pokoušela najít Roxy? Do prdele. Lituji, že jsem ji pořádně neprovedl po panství, aby věděla, kde koho najít.

Skenoval jsem temnou chodbu a těkal očima na všechny strany. „Kde do prdele je?“

„Je zjevně někde v domě.“

Zatnul jsem pěsti po bocích. „Obsidiane, s tvou prdelí jsem nemluvil.“

Začínám být z jeho nevyzpytatelného chování frustrovaný. Nikdy se takhle nehádáme. Byli jsme spolu tři sta devatenáct let, bojovali a vládli jako jeden bezchybný celek. Od chvíle, kdy jsme spatřili svou družku, se chová úplně jinak. Divoké, nezkrocené zvíře ve mně přebírá kontrolu nad mými racionálními myšlenkami.

Obsidian v mé mysli zpozorněl. „Slyšíš to?“

Zastavil jsem se na chodbě a napnul svůj alfy sluch. „Jo. To je hudba. A jde to z kuchyně.“ Rozběhl jsem se rychlým sprintem ke schodům.

Obsidian prudce vyrazil se svou dominantní přítomností vpřed. „Přebírám kontrolu.“

Zatlačil mě zpět do temných zákoutí mé vlastní mysli. Chystá se zničit naše šance na to, aby byla naše. Vší svou mentální vahou jsem se vrhl vpřed a pokusil se prorazit tlustou, neproniknutelnou zeď, kterou mezi námi právě zabouchl. Narazil jsem do té bariéry vší silou, ale nedokážu projít. Obsidian mi tohle nikdy předtím neudělal. Přichází o rozum, protože jsme konečně našli svou družku. Pokusil jsem se mentálně spojit s Ronanem a požádat ho o okamžitou pomoc. Spojení zůstalo němé. Ten parchant můj zoufalý hovor nepřijal. Jediné, co teď můžu dělat, je sedět v mentální kleci a sledovat, co můj vlk udělá s naším tělem.

Zatímco vedl naše tělo ze schodů dolů směrem ke kuchyni, modlil jsem se k Měsíční bohyni, aby neudělal nic nečestného. Existují nesčetné zprávy a děsivé příběhy o tom, jak vlčí Alfy ztrácejí sebekontrolu. V oslepujícím oparu pářicího šílenství dělají svým družkám hrozné, násilné věci. Lyri je křehký člověk. Je až příliš snadné, aby jí neovladatelný vlk během sexu ublížil nebo ji zlomil vejpůl.

Bouchal jsem pěstmi do té mentální klece. „Obsidiane, přísahám při Bohyni, že se opovaž jí ublížit!“

Jeho hlas zaduněl absolutní, děsivou autoritou. „Neublížím jí. Ojedu ji, označkuji si ji a udělám z ní naši Lunu. A pak do ní vložím naše štěňata. Přesně v tomhle pořadí.“

Vycenil jsem zuby v mentálním spojení. „To neuděláš. A myslím to vážně, k ničemu ji donutit nesmíš.“

Mým obviněním zněl upřímně uraženě. „Za prvé, za koho mě máš? Svou družku – a popravdě řečeno žádnou ženu – bych nikdy k ničemu nenutil.“

Protočil jsem panenky nad jeho arogantním tónem. „To určitě.“

**Pohled Obsidiana (Kaelenův vlk):**

Kradl jsem se ke kuchyni a ignoroval Kaelenovo kňourání v pozadí naší hlavy. Když jsem dorazil k otevřenému vchodu, její omamná vůně mě zasáhla jako fyzická rána do hrudi. Bohatá směs medu, manga a pikantní chilli papričky dusila vzduch a způsobila, že můj kokot prudce pulzoval proti látce šortek. Stál jsem ve stínech a pozoroval ji. V ruce držela sklenku a zpívala si s R&B písní hrající z reproduktoru.

Opřel jsem se o zárubeň a založil svalnaté paže na holé hrudi. Zlaté oči jsem upřel na její pohybující se postavu a sledoval každý její jednotlivý krok jako predátor stopující kořist. Pohupovala boky do pomalých, těžkých basů rytmu. Sledoval jsem, jak se její kulatý zadeček dokonale vrtí pod lemem Kaelenova volného trička.

Sbíhaly se mi sliny při tom pohledu. „V našem tričku vypadá sexy. Už se nemůžu dočkat, až ho z ní strhám.“

Zpívala text nahlas a vlnila tělem se smyslnou ladností. „Nech mě lízat tě nahoru a dolů, dokud neřekneš dost.“

Její vzrušení prudce vystřelilo a zasáhlo můj citlivý nos čerstvou, spalující vlnou toho pikantního žáru. Prvotní pud označkovat to, co mi patřilo, zcela ovládl mé instinkty. Bez přemýšlení jsem se odlepil od dřevěné zárubně a vykročil přímo za ni. Uvěznil jsem ji tím, že jsem položil své velké dlaně na linku po obou stranách jejích boků. Přitiskl jsem se těsně k jejím zádům. Svůj tvrdý pták jsem vrazil přímo do měkké rýhy jejího zadečku, aby pocítila masivní, neústupnou velikost mé erekce opírající se o ni.

Ztuhla na místě a okamžitě zastavila svůj malý tanec. Natáhla ruku a vypnula hudbu, takže kuchyně ztichla na mrtvý bod.

Sklonil jsem hlavu a zašeptal jí do ucha: „Můžu to udělat, jestli si přeješ.“

Pomalu se otočila. Sledoval jsem, jak její oči těkají nahoru a dolů po mém trupu a vstřebávají mou vysokou, těžce osvalenou postavu. V tiché místnosti hlasitě slyším zběsilé, splašené bušení jejího splašeného srdce. Její strach a hluboké vzrušení se mísily ve vzduchu.

Naklonil jsem se a zabořil tvář přímo do měkkého záhybu jejího krku. Tohle je přesně to místo, kde zaryji své tesáky hluboko do jejího masa a označím ji za svou navždy. Zhluboka jsem nasál její sladkou vůni a naplnil si plíce její esencí. Z hrudi mi vystoupalo hluboké, vibrující zavrčení a vydralo se z hrdla. Už jen vůně její holé kůže vysílá divoký příval chtíče přímo do mého ptáka.

Těžce polkla a vzhlédla ke mně. „Udělat co?“ zeptala se s nervózním chvěním v hlase.

Temně, predátorsky jsem se ušklíbl. „Lízat tě nahoru a dolů.“

Aniž bych jí dal šanci přemýšlet o mých slovech, chytil jsem ji za boky. Bez sebemenší námahy jsem ji zvedl ze země a posadil přímo na žulovou linku. Vykročil jsem vpřed a důvěrně vklínil své boky mezi její roztažené nohy. Vznášel jsem se nad ní a uvěznil ji ve svém prostoru. Přejel jsem nosem podél její jemné čelisti a vlhkou špičkou jazyka ochutnal slanou sladkost jejího krku. Chutná jako nebe. Chci jí víc. Musím mít každý jednotlivý centimetr jejího těla.

Přitlačil jsem rozkrok silněji k jejímu středu a cítil vlhké horko sálající z jejího nitra skrz tenkou látku trička. Necítím žádné stopy po tom, že by v ní v poslední době byl jiný muž. Kaelen je zatracený hlupák, že své touhy drží na uzdě. Dnes v noci ji dostanu. Ať se děje, co se děje, dřív než vyjde slunce, bude má. Lyri to bude muset jednoduše pochopit a smířit se s realitou. Je naše. Nemá na výběr. Nebudu ji nutit, ale přesně vím, jak zařídit, aby o můj kokot prosila. Podvolí se mi a podvolí se nám.