**Pohled Lyri:**

„Lyri, vstávej,“ slyším Roxy, jak mi šeptá do ucha.

„NE, chci spát. Jdi pryč, Roxy,“ zamumlala jsem, unavená jako pes.

„Lyri, vstávej,“ zavelela nesmlouvavě.

„Co pořád máš, Roxy?“ vyjekla jsem otráveně.

„O čem to mluvíš?“ Jediné, po čem toužím, je spánek. Je mi ale jasné, že v téhle posteli mě celý den ležet nenechá.

„Kluci nás berou ven,“ rozzářila se s úsměvem.

„Proč?“ To je div