Gideon

Sledoval jsem, jak Roxi odchází zkontrolovat své další stoly, a na kůži mi stále doznívalo příjemné trhnutí z doteku našich prstů. Ztišil jsem hlas, aby nás přes cinkání příborů a tlumený hovor v bistru nezaslechla.

Opřel jsem se do popraskaného červeného koženkového sedadla a zkřížil těžké paže na hrudi. „Tak co na ni říkáte?“

Přivedl jsem sem svůj nejbližší kruh právě proto, aby se s ní s