Holden

Nemůžu uvěřit, že mě táta vykázal z pokoje. Chtěl jsem si s Roxi jen na minutku promluvit. Jenže jakmile mě uviděla, byla vzteky bez sebe. Ne že bych se jí mohl divit. Choval jsem se k ní vyloženě hnusně. Neměla vůbec tušení, co dělám. Asi jsem na to mohl jít jinak. Nemusel jsem ji urážet. A když Roxi začala znovu zářit, znovu jsem pocítil její bolest. Potřeboval jsem ji přimět, aby přestal