Pohled Kiry:

Druhý den ráno.

Jakmile jsem vyšla z kolejí, všimla jsem si povědomého černého SUV zaparkovaného u chodníku.

Jace Adler, asistent alfy Kaelena s hodností bety, se narovnal, když mě uviděl přicházet.

„Slečno Vanceová,“ kývl profesionálně hlavou. „Alfa Kaelen mě požádal, abych vám přivezl léky.“

Překvapeně jsem zamrkala. „Nečekala jsem to tak brzy.“

Jace vytáhl z vozu dřevěnou krabičku.