Pohled Kiry:

„No ne, není to Kira Vanceová?“

Vzhlédla jsem a uviděla před sebou stát Siennu Mercerovou, která si ochranitelsky držela břicho.

To gesto bylo záměrné, mělo upoutat pozornost.

„Jaká náhoda, že tě tu potkávám,“ pokračovala a v hlase měla tutéž falešnou sladkost, jakou jsem si pamatovala.

„Právě jsem po prohlídce. Doktor říká, že se mé děťátko vyvíjí nádherně!“

Pravou rukou si přehnaným