Stellino tělo v mžiku ztuhlo.

V duchu se zděsila: ‚Co všechno vlastně slyšel?‘

‚Kdy mu stihla zavolat? Vůbec jsem si toho nevšimla!‘

Z dlaní jí bez ustání stékal studený pot.

Vzápětí ztuhla ještě víc, když spatřila Vanceovu vysokou postavu, jak pomalu vystupuje zpoza rohu chodby.

Tessa schovala telefon a obrátila se k němu: „Pane Kensingtone, vzhledem k tomu, že jste všechno slyšel, předpokládám,