Tessa konejšila dítě v náručí tak dlouho, dokud se z jeho tváře nevytratil všechen strach a chlapec se konečně neuklidnil.

Netrvalo dlouho a usnul jí v náručí.

Tessa ho opatrně položila zpátky na lůžko a přikryla dekou.

„Ani nevím, jak vám poděkovat,“ pronesla vděčně ředitelka sirotčince.

Tessa dítě nejen utěšila, ale především mu zachránila život.

„To byla samozřejmost, není za co děkovat,“ odvět