Vander byl zpátky v pokoji s tácem v rukou a položil ho na postel před ni.

"Moc mi to nejde. Budeš to muset vydržet," řekl a Celeste zírala na misku horké, kouřící polévky a pak na něj. Není divu, že všechno vaření nechával na ní.

Celeste vzala lžíci, nabrala si plné sousto a nebylo to vůbec špatné. Opíral se o zeď vedle okna a tázavě na ni hleděl, jako by čekal, že začne zvracet nebo se zašklebí