POHLED AUDREY

„Jakmile překročíš tenhle práh, už tě tu nechci v životě vidět.“ Ta slova se mi vypálila do paměti jako žhavé železo do kůže. Nolanův hlas mi pořád zněl v hlavě, kdykoliv jsem myšlenkami zabloudila k onomu dni. Pamatovala jsem si, jak se tvářil – chladně, netečně, jako by těch více než pět let, co jsme strávili jako manželé, pro něj neznamenalo vůbec nic. Bylo to svým způsobem hořce