POHLED AUDREY

Jak jsem tam tak seděla na pohovce, ztracená ve víru myšlenek, ucítila jsem jemný dotek malé ručky ve vlasech. Téměř instinktivně jsem naklonila hlavu, a když jsem vzhlédla, stála tam ona – Cora. Hleděla na mě velkýma zvídavýma očima a drobnými prstíky mi uhlazovala vlasy, jako by dokázala napravit cokoli, co se ve mně pokazilo. Sevřela se mi hruď a na vteřinu jsem málem na všechno o