POHLED AUDREY

Manažerka sledovala směr mého pohledu, lehounce naklonila hlavu a její bystré oči přejely po místnosti. O okamžik později se jí ve tváři mihl záblesk poznání.

„Á, Vanessa,“ pronesla hladce, jako by to byla ta nejpřirozenější věc na světě. „Je to moje osobní asistentka. A…“ manažerka nepatrně kývla bradou, „—zrovna míří sem k nám.“

Sevřela jsem rty do tenké linky. No ovšemže ano. Přím