Nadia

Druhý den ráno mě probudil nepříjemný, neúnavný křik Camilly přede dveřmi mého nemocničního pokoje. Ten hluk mě vytrhl z hlubokého spánku a ostře prořízl sterilní ticho chodby. Posadila jsem se, opřela se o sněhobílé polštáře a poslouchala, jak štěká požadavky na Cassianovy ozbrojené stráže a dožaduje se, aby ji pustili dovnitř. Byli to chlapi jako zdi, postavení u mých dveří s přísným rozka