Nadia.

‚„Máma s tátou si musí jen na chvilku odskočit, odsud se nesmíš ani hnout, ano? Oba se vrátíme.“

Skláněli se nade mnou, muž a žena s přívětivými úsměvy na tvářích. Žena mi přejela rukou po vlasech s něhou v očích.

Máma a táta.

Vyměnili si pohledy, a i když jsem si nebyla jistá, vypadali jaksi ustaraně. Možná dokonce paranoidně.

„Ano, mami,“ odpověděla jsem vesele. Žena se ke mně znovu otoči