Cassian.

Ukončil jsem hovor a podal Nadii telefon. Vzala si ho ode mě se sklopenou hlavou a skousla si spodní ret.

„Moc mě to mrzí. Kvůli mně musíš snášet Nikolajovy hysterické scény.“

Přistoupil jsem k ní blíž, položil jí ukazováček pod bradu a zvedl jí hlavu, abych ji přiměl podívat se na mě. Zdráhavě se mi zadívala do očí; její tmavě hnědé duhovky zachycovaly měsíční paprsky a třpytily se.

„Dne