Nadia.

Když jsem se druhého dne ráno probudila, Cassian v našem apartmá nebyl. Vstala jsem z postele, přehodila přes sebe župan a zamířila do obývacího pokoje, kde stála Martha s rukama sevřenýma na madlech dvou kufrů.

„Dobré ráno, Martho,“ pozdravila jsem ji s pohledem upřeným na kufry. „Co se…“

Přešla ke dveřím a otevřela je, připravená odejít. „Dnes ráno odjíždíme. Cassian řekl, že tě mám nalož