Cassian.

Martha popošla dopředu a na tváři se jí začalo rýsovat znepokojení. „Nadio?“ oslovila ji. „Jsi v pořádku?“

Nadia před sebe prudce natáhla ruce, což Marthu přimělo zarazit se. Dívka pohlédla na mě; v jejím výrazu se mísil strach se zranitelností.

„Pamatuju si tě,“ zamumlala, když se její oči střetly s mými. Prudce zamrkala. „Pamatuju si tě. Tys tam byl.“

„Nadio, musíš se uklidnit,“ opakova